Úděl Strážce osudu

3. července 2011 v 12:54 | Wlcky |  Životem se toulá...

Přes všechno, co jsem kdy udělala.
Přes všechny, kterým jsem kdy pomohla.
Přes všechno, čím jsem kdy byla.
Zůstávám zapomenutá, zapovězená.
Nikdo nepěje mé jméno,
i když jsem to já, kdo zachránil jejich životy.
Nikdo nepěje mé jméno,
i když jsem to já, komu vděčí.
Můj úděl je tiše ve stínu
zůstávat zapomenutá, zapovězená.
Beze mne by tento svět již nebyl,
ale nikdo si nevzpomene.
Všichni zapomněli.
Přesto budu kráčet dál stínem,
neviditelná.
Zůstávám zapomenutá, zapovězená.
Vidím kolem sebe lidi,
veselé a smutné tváře.
Jak ráda bych se k nim přidala,
jak ráda bych se s nimi smála i plakala.
Skrytá kapucí kráčím hlasitým davem,
však jejich smích mě nezasáhl.
"Žiji ještě?" Ptám se sama sebe.
"Můžu ještě žít, když již nic necítím?"
Najednou se otáčím, přede mnou on stojí.
Skrytý kapucí kráčí hlasitým davem.
Stejný jako já.

A pak zmizí tiše v davu.
Zůstává zapomenutý, zapovězený,
stejně jako já...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nik-chan Nik-chan | Web | 8. července 2011 v 15:00 | Reagovat

wau... nevím co na to říct... snad jen pěkné, ale ani toto to nemůže vystihnout, protože tě neznám :-) Ráda bych tě lépe poznala, jestli se ti chce ^w^
P.S.: máš hotové "ty v Narutu" :-)

2 Akiko Akiko | E-mail | Web | 9. července 2011 v 17:11 | Reagovat

Děkuju!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama